Je logické, že lidé se nejraději budou vyskytovat v takové společnosti, která jim je nejvíce příjemná a může to být třeba společnost lidí anebo dokonce i zvířat. Já jsem před deseti lety pracovala v útulku, byly tam pejsci, kočičky a občas také malí hlodavci, jako králík anebo morče. Musím uznat, že mě ze začátku těchto zvířat bylo opravdu hodně líto, nechápu člověka, který si pořídí nějaké zvíře a potom se hodí jenom tak jednoduše vzdá? Že ho dá do útulku anebo vyhodí k popelnici anebo přímo do popelnice? Co je tohle za společnost lidí? Takovou společnost lidí by tady vůbec neměla být.
Lidé by si měli uvědomit, jestli si chtějí pořídit zvíře. A proč si třeba nepořídí raději nějakou hračku anebo elektronickou hračku? Vždyť tohle už taky existuje. Například já mám ráda takovou společnost lidí, kde jsou třeba i některá zvířata. Říká se, že když člověk má doma třeba kočku nebo psa nebo jiné zvíře, že je to velice milý a společenský člověk. A tohle přesně chci já. Já mám doma dva psy, jednu kočku a také mám křečky. Musím uznat, že takhle mi je dobře. Mám také své dvě děti, které nade vše miluji a myslím si, že my jsme taková lidská velká smečka. Líbí se mi to, když moje děti také mají zájem o zvířata anebo jsou slušně vychované.
Já si totiž na zdravém a slušném vychování dávám hodně záležet. Já jsem byla vychována tak, abych byla slušná. Vůbec nemám ráda takové ty klacky, kteří jenom nadávají anebo mluví sprostě a jsou nevychovaní. Třeba ani neumí pořádně stolovat a podobně. To já jsem své děti už v šesti letech naučila opravdu skvěle stolovat. Naučila jsem je příbory. A jak se chovat ve společnosti, také jsem jim říkala, že se jinak člověk chová doma u stolu a jinak se třeba chová na návštěvě anebo v nějaké luxusní restauraci. Snažím se své děti brát alespoň jednou ročně do luxusní restaurace, aby viděly, jak to, kde vypadá.