Intelekt nemá nic společného se vzděláním. I vysokou školu může bohužel vystudovat i člověk, který toho v hlavně moc nemá, jak se říká. Stačí se umět drtit zpaměti všechno co je potřeba a mnohé obory dokáže vystudovat opravdu i člověk, který rozumu moc nepobral. Oproti tomu lidé, kteří jsou opravdu inteligentní, mohou mít problémy s učením mnoha zbytečných věcí zpaměti nebo nedokážou studovat ve stresu. Mnozí vyučující se navíc mstí za to, že se jim osobně něco nepovedlo, a tak je často obtížné zkoušky udělat. Vzhledem k tomu, jak bylo prestižní mít vysokou školu, začaly se snižovat nároky na studium, protože ze západu k nám dorazila móda rovných šancí pro všechny.

To znamená, že snížíme obtížnost natolik, aby i ten, kdo by si jinak ani neškrtl, mohl vysokou školu vystudovat. A tak se začaly otevírat pochybné obory, které rozhodně nejsou pro společnost tak potřebné a důležité, jako jsou například medicínské obory, právníci anebo vědci a učitelé. Takže se stalo to, že tu máme tisíce absolventů vysokých škol pochybné kvality, kteří v podstatě nemají příliš velké uplatnění na trhu práce. Protože rodiče chtěli mít samozřejmě doma pokud možno vysokoškoláka, lidé nutili celé generace dětí, aby šly na vysokou.

Výsledek je ten, že máme spoustu vysokoškoláků, a oproti tomu máme extrémní nedostatek lidí, kteří umí řemesla. V současné době si na kvalitního řemeslníka počkáte klidně i rok, protože prostě nejsou. Chybí obkladači, topenáři, zedníci, elektrikáři i instalatéři. O učební obory zkrátka nebyl zájem. Mnohé obory zanikly úplně anebo se v nich vyučí pár lidí za několik let, jde zejména o hodináře nebo ševce. Trh práce je tím pokřivený, a místo abychom se snažili všechno vrátit do doby, než se začala protěžovat vysoká škola na úkor řemesel, chrlíme dál tisíce absolventů, kteří v podstatě neumí nic.

Intelekt nemá nic společného se vzděláním. I vysokou školu může bohužel vystudovat i člověk, který toho v hlavně moc nemá, jak se říká. Stačí se umět drtit zpaměti všechno co je potřeba a mnohé obory dokáže vystudovat opravdu i člověk, který rozumu moc nepobral. Oproti tomu lidé, kteří jsou opravdu inteligentní, mohou mít problémy s učením mnoha zbytečných věcí zpaměti nebo nedokážou studovat ve stresu. Mnozí vyučující se navíc mstí za to, že se jim osobně něco nepovedlo, a tak je často obtížné zkoušky udělat. Vzhledem k tomu, jak bylo prestižní mít vysokou školu, začaly se snižovat nároky na studium, protože ze západu k nám dorazila móda rovných šancí pro všechny.

To znamená, že snížíme obtížnost natolik, aby i ten, kdo by si jinak ani neškrtl, mohl vysokou školu vystudovat. A tak se začaly otevírat pochybné obory, které rozhodně nejsou pro společnost tak potřebné a důležité, jako jsou například medicínské obory, právníci anebo vědci a učitelé. Takže se stalo to, že tu máme tisíce absolventů vysokých škol pochybné kvality, kteří v podstatě nemají příliš velké uplatnění na trhu práce. Protože rodiče chtěli mít samozřejmě doma pokud možno vysokoškoláka, lidé nutili celé generace dětí, aby šly na vysokou.

Výsledek je ten, že máme spoustu vysokoškoláků, a oproti tomu máme extrémní nedostatek lidí, kteří umí řemesla. V současné době si na kvalitního řemeslníka počkáte klidně i rok, protože prostě nejsou. Chybí obkladači, topenáři, zedníci, elektrikáři i instalatéři. O učební obory zkrátka nebyl zájem. Mnohé obory zanikly úplně anebo se v nich vyučí pár lidí za několik let, jde zejména o hodináře nebo ševce. Trh práce je tím pokřivený, a místo abychom se snažili všechno vrátit do doby, než se začala protěžovat vysoká škola na úkor řemesel, chrlíme dál tisíce absolventů, kteří v podstatě neumí nic.